Tesařství a pokrývačství je práce s dřevem vykonávaná tesařem. Jde o stavební profesi s velice dlouhou historií rozšířenou v podstatě po celém světě. Patří do něj široké spektrum prácí se dřevem, hlavně tvorba stavebních konstrukcí. K tomuto oboru spadá velká část těžké, ruční práce a nejčastěji tesař pracuje venku. Velká část tesařské dovednosti se získá praxí a zkušenostmi.

Příbuzný obor je truhlářství. Truhláři jsou řemeslníci, kteří vyrábějí a opravují kvalitní nábytek ze dřeva, dřevěná okna a dveře, popřípadě i jiné výrobky ze dřeva. Název ,,truhlář“, jehož používání v Čechách převládá, pochází z německého pojmu die Truhe, což znamená ,,truhla“. Na Moravě se využívá převážně pojem stolař, který je odvozen od německé der Tischler ,,stůl“.

Rozdělení tesařských a truhlářských prací

Tesař běžně provádí výrobu nosných konstrukcí budov, bednění, střech a další hrubé stavební práce, které nevyžadují naprosto přesné spoje ani vzhled. Dále pak montáže podlahových a stropních nosníků, vodorovných trámů napojených na nosnou konstrukci pod podlahou, jež dávají podlaze nebo stropu nosnost a umožňují jejich montáž.

Truhlář na rozdíl od příbuzného tesařství pracuje s hranoly a prkny, případně také s dýhami. Veškerý tento materiál truhlář získává na pile. Poté truhlář s materiálem provádí tyto úkony - řezání, broušení, hoblování a dlabání čepů. Dále pak také čepování, klížení a lepení,dýhování a lakování. A v dnešní moderní době k tomu přibylo ohýbání, frézování a mnoho dalších nových technik.

Truhláři pracují s masivem, což je klasická truhlařina z tvrdého dřeva. V dnešní době se tento způsob využívá u replik starého nábytku, jelikož je drahý a hlavně je nábytek z tvrdého dřeva těžký. Místo toho se obnovuje výroba masivního nábytku z měkkého dřeva který se nazývá „rustikál“ a používá se na něj dřevo z  borovice, modřínu a smrku.

Dále pak také z nových hmot – na trhu je nepřeberný výběr laminátových desek a kování. Výrobky jako třeba kvalitní nábytek z lamina jsou levnější a lehčí.

Historie truhlářsví a tesařství

Truhlařina i tesařina  je velice staré řemeslo. V dávné době byl tesařem v podstatě každý člověk, který vlastnil dům, protože si ho musel většinou sám postavit. Později se jedinci začali více zaměřovat na tuto profesi a vznikli tesaři. Díky utajování zvláště důležitých a zajímavých pracovních postupů se ve středověku stali tesaři nepostradatelnými, hlavně ve městě.

¨Truhlařina dosahovala neobyčejné preciznosti již ve starém Egyptě. Klasické truhlářské nářadí – dláto, pila, hoblík atd. – je rovněž známé už od starověku. Pojmenování se často měnilo podle toho, který druh nábytku v dané době převládal – stolaři atd.

V Evropě nastal rozmach v tesařství ve středověku, když se ve městech začaly stavět honosné, velké domy. Kolem roku 1900 dosáhlo tesařství totálního vrcholu v konstrukci střech. Avšak tesařina vzkvétala i na venkově, což je dodnes vidět v českých skanzenech z nichž jsou nejvýznamnější – Soubor lidových staveb Vysočina, Polabské národopisné muzeum, Přerov nad Labem a Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Truhláři se v Evropě rozšířili až ve středověku, když si i obyčejní lidé začali pořizovat nábytek.